|
|
"Tohle jsou, maličká, ty mý Sudety": Obraz Sudet v soudobé produkci české populární hudby a dalších médiích populární kultury
BRTNÍK, Robert
Bakalářská práce se zaměřuje na zobrazování pohraničního prostoru v soudobé české hudební produkci. Jako stěžejní body pro pozdější analýzu jsou zde zvoleny především pojmy z oblasti vzpomínání a estetiky přírody. Práce se zaměřuje i na historii Sudet a česko-německých vztahů, které ovlivnily krajinný ráz i pojímání tohoto prostoru. Dále se zde pracuje s geografií pohraničí, ale i s reflexí sociálněpatologických jevů často Sudetům přiřazovaným. Pro komplexnější chápání uměleckého zobrazování daného tématu je zde zpracována i komparace dalších forem umění (film, komiks, literatura a obrazová média), která je základem pro pozdější hudební analýzu a zároveň jakýmsi shrnutím či mementem zobrazování Sudet, které po dlouhé roky podléhalo dobovým propagandám. Cílem práce je nejen zjistit, jak vypadá hudební reflexe historie i současnosti Sudet prizmatem přírody, vzpomínání apod., ale zjistit míru fetišizace "temných" stránek pohraničí a dojít k nějakému kompromisu mezi již ustálenou "mysteriózní" formou tohoto zobrazování a reflexí současného stavu Sudet, na které se mnohdy zapomíná, přestože se jedná o značně velkou část našeho území.
|
|
|
Přeshraniční obecní spolupráce na příkladu bavorských a jihočeských obcí
KOLÁŘOVÁ, Michaela
Diplomová práce se zabývá přeshraniční spoluprací mezi obcemi zejména v česko-bavorském příhraničním regionu. Zkoumá vlivy regionální politiky, evropské politiky a česko-německých vztahů na tuto spolupráci. Jádro diplomové práce tvoří sociologický výzkum, který detailně studuje přeshraniční spolupráci a partnerství bavorského okresu Freygun-Grafenau a jihočeského města Třeboň. Založený je především na rozhovorech s představiteli obou samosprávních jednotek a na dotazníku, který byl vyplněn respondenty se vztahem k oběma zmíněným municipalitám. Sociologický výzkum se zaměřuje na celkové vnímání daného partnerství, jeho výhody a nevýhody a budoucí perspektivu.
|
|
|
The female authors and their importance for the contemporary Czech literature
KARPÍŠKOVÁ, Aneta
Diplomová práce pojednává o českých současných autorkách, které se literárně zabývají česko-německými vztahy 20. století a angažují se v německy mluvícím prostoru. Jedná se o Kateřinu Tučkovou, Radku Denemarkovou a Jakubu Katalpu. Každá z autorek zpracovává česko-německá témata s odlišnou motivací a přináší na problematiku nový pohled, což dokazuje detailní analýza románů Vyhnání Gerty Schnirch, Peníze od Hitlera a Němci. Cílem práce je vytvořit tři osobité portréty a pojmenovat shodné i rozdílné tendence zmíněných autorek. Pozornost se soustředí na jejich biografii, společenské aktivity a názory, které jsou pro pochopení kontextu nezbytné.
|
|
| |
|
|
Česko-německé vztahy v Chebu v období mezi lety 1918-1938
Rybařová, Zuzana ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na vztahy mezi obyvateli české a německé národnosti v Chebu během období mezi světovými válkami. Zkoumaná problematika je zasazena do hlubšího historického kontextu postavení Chebska v rámci českých zemí a Českého království. Důraz je kladen na komplikovanou situaci v souvislosti s provincií Deutschböhmen bezprostředně po vzniku samostatné republiky, na určité podstatné události související s nárůstem počtu českého obyvatelstva po přičlenění Chebska k Československu v důsledku poválečné mírové smlouvy a na sílící protičeské postoje po roce 1933, kdy se v Německu dostal k moci Adolf Hitler. Bakalářská práce vychází především ze značného množství literárních děl, ale také z dobového periodika, archivních materiálů a některých dalších zdrojů. Hlavním cílem je přiblížit národnostní poměry ve městě, které bylo po dlouhou dobu převážně německé. KLÍČOVÁ SLOVA Cheb, Češi, Němci, česko-německé vztahy, soužití, meziválečné období
|
|
| |
|
|
Boj o národni identitu v 80. letech 19. století
Kutová, Karolina ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Řepa, Milan (oponent)
Cílem diplomové práce je rozebrat společenskou a ekonomickou situaci v českých zemích s přihlédnutím k nacionalismu jako základní politické konstrukci obou českých liberálních politických stran, a tak zmapovat proměnu ve vedoucích pozicích v české liberální politice. Zároveň tento rozbor umožní posoudit cíle mladočechů a staročechů, v 80. letech 19. století jediných reprezentantů českého národa, s ohledem na snahy německé liberální politiky v Čechách.
|
|
|
Mediální obraz Centra proti vyháněním v polských a českých denících v letech 2003 a 2004
Denková, Adéla ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz Centra proti vyháněním v polských a českých denících v letech 2003 a 2004" se zabývá porovnáním přístupu čtyř polských a českých deníků k tématu Centra proti vyháněním, instituce iniciované německým Svazem vyhnanců. Ve své první části práce pojednává o okolnostech vzniku nadace, která má vznik tohoto centra prosazovat, a popisuje debatu, která se v souvislosti s touto otázkou rozproudila. Jádro práce je pak založeno na kvantitativní a kvalitativní analýze deníků Rzeczpospolita, Gazeta Wyborcza, Právo a Mladá fronta DNES, jejímž prostřednictvím zjišťuje, jaký prostor jednotlivé deníky tomuto tématu věnovaly, jakým názorům daly na svých stránkách možnost vyjádření a jaký postoj ke sledované otázce zaujaly. Všímá si také výběru lexika a dalších kategorií, na nichž lze dokumentovat přístup médií k problematice. Na základě tohoto výzkumu pak porovnává polské a české deníky. Protože práce vychází z předpokladu, že mediální produkce je vzájemně ovlivněna se zájmem společnosti o určité téma, snaží se autorka práce vztáhnout výsledky svého zkoumání k postoji polské a české společnosti k Centru proti vyháněním. Zjištěné rozdíly v přístupu se pak pokouší vysvětlit prostřednictvím charakteristiky polskoněmeckých a česko-německých vztahů.
|
|
|
Situace německého obyvatelstva v Teplicích-Šanově v rámci transferu Němců z Československé republiky.
Maříková, Jana ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Tato diplomová práce mapuje na základě studia archivních materiálů situaci německého obyvatelstva po druhé světové válce v tehdejším okrese Teplice-Šanov. Tento pohraniční okres byl před druhou světovou válkou osídlen z více jak 70 % Němci, v roce 1947 kleslo zastoupení německé menšiny jen na 7 % celkového počtu obyvatelstva. V prvních měsících po skončení války bylo z okresu Teplice-Šanov vyhnáno 27 000 - 34 000 osob německé národnosti. V rámci transferu Němců odešlo z Teplic-Šanova od února do října 1946 29 487 osob. Po ukončení řádného transferu odcházeli další Němci z republiky v rámci dodatečných transportů až do roku 1950. V Československé republice mohly zůstat pouze specifické skupiny německého obyvatelstva - antifašisté, němečtí odborníci a specialisté, rakouští státní příslušníci, osoby žijící ve smíšených manželstvích, osoby vyňaté cestou milosti a někteří němečtí duchovní. V Teplicích- Šanově zůstala početná skupina specialistů a odborníků, nejvíce v oblasti hornictví. S odsunem Němců souvisí otázka nového osídlení oblasti, do okresu Teplice-Šanov přicházeli noví osídlenci z vnitrozemí, z jiných pohraničních oblastí, ze Slovenska i z ciziny, celkem jich do května 1947 přibylo 47 402. Tato diplomová práce ukazuje na konkrétním případě jednoho okresu, jak složitá byla poválečná situace, a...
|
|
|
Čechizace Českých Budějovic
Andršová, Justýna ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na vybrané aspekty procesu čechizace Českých Budějovic od poloviny 19. století do počátku 20. století, které sleduje především v těchto oblastech: hospodářský rozvoj, vývoj struktury obyvatelstva a politické soupeření na úrovni obecní samosprávy. V souvislosti s vývojem struktury obyvatelstva se práce zaměřuje zejména na otázku ambivalentnosti národnostní identifikace. V oblasti proměn hospodářství je důraz kladen zejména na dobový vývoj hospodářského života ve městě a soupeření českých a německých aktérů tohoto dění. Na rovině politické soutěže práce sleduje mechanismy obecní samosprávy a voleb, které do velké míry zapříčinily specifický vývoj národnostní emancipace českých obyvatel Českých Budějovic nejen na politické úrovni. KLÍČOVÁ SLOVA České Budějovice, čechizace, česko-německé vztahy, obecní samospráva, struktura obyvatelstva
|
host ::
RSS.